Velmi úspěšná přednáška pana MUDr. Martina Křístka, na členské besedě VINAŘŮ BRNĚNSKÉ OBLASTI dne 6. listopadu 2008 v Klubu UO v Brně mě přivedla k tomu, abych s jeho svolením vložil na naše webové stránky jeho poskytnuté články.
Víno a zdraví
MUDr.Martin Křístek
Srdeční záležitost
První zprávy o kladném vlivu alkoholických nápojů na kardiovaskulární systém pocházejí z roku 1786. Za posledních sto let potvrdila tento vztah nejméně stovka vědeckých prací. Připomeňme si alespoň dvě studie. První (Gronbaekova) sledovala po dobu jedenácti let téměř 25 000 mužů a žen. U střídmých konzumentů alkoholu zaznamenala 20% snížení úmrtnosti na choroby srdce a cév. Druhá (Klatského) zkoumala třináct let 130 000 osob a prokázal dokonce 30% pokles rizika.
Ač řada studií nalezla příznivý účinek u bílých vín či dokonce u jiných druhů alkoholických nápojů, mnozí autoři (zvláště z tradičních zemí červeného vína) připisují výraznější efekt vínům červeným. Vysvětlení spatřují v účinnější extrakci tzv. polyfenolů (např. resveratrolu) ze slupek bobulí při zpracování modrých hroznů, což vede k vyššímu obsahu těchto na naše zdraví pozitivně působících látek v červeném vínu. Na druhé straně bílá vína okrajových vinařských oblastí (tedy i Čech a Moravy) obsahují více účinných látek zásluhou méně příznivých klimatických podmínek (réva vinná tvoří resveratrol jako ochranný faktor vůči plísním a jiným neduhům).
Víno častěji než jiné alkoholické nápoje konzumujeme společně s jídlem a je tedy možné, že právě víno poskytuje buňkám cévní výstelky ochranu před škodlivým působením tuků ve stravě.
Odpověď na otázku, proč je střídmá konzumace vína spojena s nižším výskytem onemocnění srdce a cév, souvisí s příznivým ovlivněním lipidového (tukového) spektra (schopnost zvýšit hladinu „hodného“ HDL-cholesterolu a mírně snížit hladinu „zlého“ LDL-cholesterolu) a se snížením pohotovosti k tvorbě trombů (krevních sraženin) v cévách (schopnost omezit shlukování krevních destiček a snížit hladinu fibrinogenu).
Ale nezapomínejme, že zatímco střídmá konzumace (2-3 dl vína denně) snižuje riziko vývoje ischemické choroby srdeční, konzumace nadměrná zvyšuje krevní tlak, vede k rozvoji některých kardiomyopatií, poruch srdečního rytmu i řady jiných nekardiálních onemocnění.
Uhaste cigára, nalijte vína!
Španělští vědci tvrdí, že pití červeného vína nás může ochránit před rakovinou plic. Výsledky studie zveřejněné časopisem Torax ukazují, že ti, kdož konzumují sklenku červeného vína denně, vykazují oproti abstinentům o 13% nižší riziko vzniku karcinomu plic. „Pokles je to nevelký, avšak statisticky významný“, míní profesor Juan Barros-Dios. Šéf týmu badatelů Univesity of Santiago de Compostela zároveň varuje před vyšším rizikem onemocnění při konzumaci vína bílého, které obsahuje méně ochranných látek nežli víno červené (alespoň ve Španělsku tomu tak je). U bílého vína pak převládne nepříznivý efekt samotného etanolu. V každém případě bude i nadále boj s nikotinem nejlepší prevencí choroby, která ročně zahubí více než milion lidí. Zapálit si cigaretu a domnívat se, že dvě deci červeného naše zdraví ochrání je nesmysl. Koneckonců jak by mohl kuřák řádně vychutnat víno ?
Milovnice vína mohly s napětím očekávat zprávy o nové studii, zabývající se vztahem konzumace alkoholu a vývoje zhoubných nádorů. Nejedna vědecká práce totiž varuje ženy, které ve zvýšené míře pijí alkohol, před vyšším rizikem rakoviny prsu. Naštěstí australská studie, ač limitována malým počtem sledovaných žen, tyto obavy nepotvrdila. Sklenka červeného vína denně znamenala naopak významný pokles rizika rakoviny vaječníků. Také muži mají své studie. Nizozemští autoři zkoumali vztah bílého nebo červeného vína a rakoviny prostaty. Výsledky hovořily ve prospěch červeného vína. Muži preferující víno bílé dokonce vykázali něco vyšší riziko onemocnění. Obdobná studie ze Seattlu vliv bílého vína, piva ani tvrdého alkoholu nezaznamenala. Zato konzumace vína červeného snížila riziko o polovinu, což američtí vědci přičítají vyššímu obsahu resveratrolu. Tato látka působí v roli zametače karcinogenních volných kyslíkových radikálů, blokuje růstové enzymy nádoru a urychluje apoptózu (proces bránící růstu a šíření maligních buněk). Resveratrol je také antagonistou testosteronu, mužského hormonu přispívajícího k rozvoji nádorů prostaty.
Co pijí devadesátníci nejčastěji?
Americká studie stravovacích zvyklostí kalifornských důchodců určila jasný směr všem, kdož hledají elixír dlouhého života. Před dvěmi desítkami let začali vědci sledovat příjem alkoholických nápojů, kávy, čaje, vitamínů a minerálů u třinácti tisíců sedmdesátiletých Američanů. Deset tisíc z nich se konce studie nedočkalo a devadesátiny oslavili převážně ti, kteří si každodenně dopřáli skleničku vína či šálek kávy. Dokonce prý bez ohledu na to, zda holdovali cigaretám a tučným jídlům. Zdravý životní styl prostý civilizačních zlozvyků údajně v tomto věku nehrál podstatnou roli. Kupodivu neuspěly tolik propagované multivitaminy a směsi minerálů. Ani čaj k dlouhověkosti Američanů nikterak nepřispěl. Nedávný japonskou vládou podporovaný výzkum se pokusil objasnit příčinu pozdějšího nástupu Alzheimerovy choroby u osob pravidelně a umírněně konzumujících alkoholické nápoje. Výsledky byly prezentovány koncem roku 2004 na World Nutra Conference v San Francisco. Dr. Michikatsu Sato prokázal v bílém i červeném vínu přítomnost bílkovin inhibujících PEP enzymy, důležitý to prvek v patogenezi nemoci. Dosud není zřejmé, zda bude možno tyto bílkoviny z vína extrahovat a zda budou i poté použitelné v prevenci choroby, kterou dnes trpí téměř 18 milionů osob.
O tom, že umírněná konzumace vína chrání srdce a cévy a může snížit riziko vzniku některých nádorových onemocnění již víme. Práce prezentovaná na loňském kongresu International Society for Biomedical Research on Alcoholism v Německu navíc upozornila na fakt, že denní pití přiměřeného množství červeného vína redukuje až o polovinu riziko vývoje katarakty (šedého zákalu). Přednáška Cataract & Alcohol – Reykjavik Eye Study byla dílem japonsko-islandského vědeckého týmu Kanazawa Medical University a University of Iceland. Patronem studie byl japonský nápojový gigant Suntory a tak je s podivem, že prameny neuvádějí, jak je to se vztahem katarakty a piva či whisky. Zřejmě i v Asii je pití vína považováno ze zdravotního hlediska za přínosnější…
Jsou milovníci vína lepšími mysliteli?
Máte-li pocit, že jste chytřejší než ostatní, možná je to tím, že máte rádi víno. Britští vědci přidali loni další kamínek do mozaiky důkazů o zdravotní prospěšnosti umírněné konzumace alkoholu. Z jejich výzkumů vyplývá, že konzumace alkoholu může souviset s vyšší úrovní kognitivních funkcí, tedy zjednodušeně řečeno s chytrostí a důvtipem. Výzkumníci podrobili analýze data rozsáhlé studie sledující po jedenáct let zdravotní stav britských vládních úředníků. V závěrečné fázi absolvovalo 6000 účastníků studie sérii testů inteligence, paměti, slovní zásoby a schopnosti pohotově odpovědět. Abstinenti vykazovali ve srovnání s konzumenty horší úroveň kognitivních funkcí. Překvapivě byl přínos alkoholu patrný i tehdy, když konzumace překračovala zdravou míru (dobrých výsledků testů dosahovali i pijáci přiznávající plných pět lahví vína týdně). Autoři tedy tvrdí, že zvýšený příjem alkoholických nápojů lze u osob středního věku dát do souvislosti s dobrými parametry některých kognitivních funkcí. Jedním dechem ale dodávají, že nelze doporučit, aby se tyto závěry staly podnětem k vyšší spotřebě alkoholu. Analýzy tohoto typu totiž jen popisují vztahy mezi proměnnými a nikoliv příčinné souvislosti. Jinými slovy studie nedokazuje, že by zvyšování příjmu alkoholu zlepšovalo kognitivní funkce. Sami autoři navíc upozorňují, že nebrali v potaz životní styl a socio-ekonomickou úroveň respondentů. A při zohlednění těchto faktorů by vztah pití alkoholu a tvůrčí činnosti tak pozitivní zřejmě nebyl. Vyšší výskyt úrazů, sociální problémy a nepochybná závažná zdravotní rizika nadměrného příjmu alkoholu (více než 2-3 dl vína u žen a 3-4 dl vína u mužů za den) vedou každopádně k nutnosti ověřit výše uvedená data rozsáhlejším výzkumem.
Literatura:
- Šamánek M. : Pít či nepít ?
- Corrada M., Paganini-Hill A., Kawas C. : Intake of Anrtioxidant Vitamins, Calcium, Beverages and Mortality: The 90+ Study.
- Webb P., Purdie D., Bain Ch., Green A. : Alcohol, Wine, and Risk of Epithelial Ovarian Cancer.
- Stanford J. : Alcohol Consumption and Risk of Prostate Cancer in Middle-aged Men,
- Britton A., Singh-Manoux A., Marmot M. : Alcohol Consumption and Cognitive Function in the Whitehall II Study
