Cukernatost moštu se měří moštoměry, hustoměry a refraktoměry.
Moštoměry:
Normalizovaný moštoměr udává počet kilogramů cukru ve 100 l moštu (oNM). Stupnice je kalibrovaná obvykle pro měření při 15oC. Teplotní korekce i při teplotních odchylkách do + 5oC nepřesahují + 0,3oNM a lze je většinou zanedbat.
Klosterneuburský moštoměr udává počet kilogramů cukru ve 100 kg moštu ( oKMW, Klosterneuburger Mostwaage). Stupně oKMW se přepočítávají na naše stupně vynásobením příslušnou hodnotou hustoty moštu (např. 17,0 oKMW x 1,083 = 18,4 oNM).
Oechsleho moštoměr udává rozdíl hustoty moštu a vody, násobený 1000 (např. 83 oOe odpovídá hustotě 1,083 g/l). Přepočet stupňů oOe na oNM je pouze přibližný: oNM = oOe/4 – 2 resp. 3. Potíž je v tom, že hustotu moštu ovlivňuje kromě cukru i bezcukerný extrakt, který v příznivých letech představuje průměrně 2%, v nepříznivých létech 3% obsahu v moštu (méně cukru a více kyselin). Proto se od hodnoty oOe/4 odečítá v příznivých létech 2, v nepříznivých létech 3.
Hustoměr:
Ballingův hustoměr udává počet kilogramů cukru ve 100 kg čistého cukerného roztoku ( oBg).
Ruční refraktometry:
Jsou vhodné pro rychlé stanovení cukernatosti při nepatrné spotřebě vzorku. Slouží především pro orientační sledování zralosti bobulí. Novější refraktometry mají často stupnici Brix, která vychází z Ballingovy stupnice. Počet stupňů oBx odpovídá počtu gramů rozpuštěného cukru ve 100 g roztoku při 20o C. Pro přibližný výpočet oBx platí vztah:
261,3(1 – 1/ h)
kde h je hustota roztoku. Pro přepočet oBx na jiné stupnice platí vztahy:
oKMW = 0,85 x oBx
oOe = 4,25 x oBx
Následující tabulka je převzata z knihy: Ján Farkaš, Technologie a biochemie vína, SNTL/ALFA 1980 a doplněna autorem.
Srovnání stupnic různých moštoměrů
Dr.Ing. Jaroslav Šenkýř
